Kastelán Lukáš Kunst na hradě i sám provádí. Vede speciální okruh Na kafe s...

Kastelán Lukáš Kunst na hradě i sám provádí. Vede speciální okruh Na kafe s kastelánem. | foto: Jakub Stadler, MAFRA

Český výletník: Vzhůru na Karlštejn s kastelánem. Najdeme císařovu DNA?

  • 0
Je to český hrad číslo 1. Rezidence císaře. Naše nejvíc „disneyovská památka“. Karlštejn je jeden z mála hradů otevřených i v zimě, i když k mání je mimosezonně jen základní okruh. Troufám si říci, že spousta lidí ho má odškrtnutý jako „navštívený“, jenže si uvědomí, že už tam byli třeba před 30 lety jako já. Tak jsem tam jel znovu.

Je to nejdražší sídlo, kde si jde zaplatit pětihodinový okruh „Kafe s kastelánem“, bratru za 3 000 korun. Karlštejn je exponát sám o sobě, i kdyby byl vevnitř úplně prázdný. Jenže on není prázdný a ukrývá opravdové „poklady“, o kterých už se ví méně. S kastelánem Lukášem Kunstem jsem si to kafe v jeho kanceláři opravdu dal. A hned jsem ho požádal o pár tipů, čeho si všimnout na prohlídce.

„Máme pár takzvaných dotýkaných předmětů ze 14. století. Jedním z nich je cestovní oltář Karla IV. Z toho bychom s lehkou nadsázkou mohli sejmout Karlovo DNA,“ navnadil mě Kunst.

SLEPÁ MAPA: Kost, Loket, Házmburk. Hledejte hrady a zámky v Česku

DNA by šla mimochodem setřít i ze sochy svatého Mikuláše ve stejnojmenné kapli, kterou údajně vyřezal sám císař. Trpěl nemocí dnou (to je něco jako revma, nikoli že by byl na dně) a doktoři mu radili, aby procvičoval ruce. Tak si prý vyřezával z lipového dřeva a pěkně si procvičoval.

Hradní dispečer

Pan kastelán Kunst docela trefně říkal, že Karlštejn je „zvenku obrovský hrad, ve kterém je docela málo místností“ (reálně asi čtyřicet). Já se ptal pana kastelána, jestli by byl hrad atraktivní, i kdyby neprošel tou romantickou rekonstrukcí v 19. století a byl pořád takový středověce strohý? „Ono šlo v té rekonstrukci o samotnou existenci hradu, protože třeba Velká věž měla ohroženou statiku,“ vysvětlil mi.

Když už jsem seděl s kastelánem, mohl jsem se vyptat i na „zákulisí hradu“. Třeba mě šokovalo, že Karlštejn má sice jen 20 stálých zaměstnanců, ale 150 průvodců-brigádníků. A existuje tam dokonce i funkce, která se jmenuje „dispečer návštěvnického provozu“. „Musí tam být někdo, kdo koriguje provoz na třech okruzích, aby lidé nečekali. A musí vědět, že budeme potřebovat, dejme tomu, odpoledne italštináře,“ vysvětluje Kunst.

Připomenul mi i letošní novinku. V dubnu 2023 se otevře nové návštěvnické centrum Karlštejna, protože doposud se na nejatraktivnějším českém hradě prodávají lístky nedůstojně z okýnka na nádvoří a lidé se nemají moc kam schovat před nepohodou a kde si odpočinout.

Obrovský zvenčí, malý zevnitř

Pak mě kastelán poslal na prohlídku. První okruh se sestává z císařského paláce, ve kterém turisté stráví nejvíc času, a pak z Mariánské věže – to je ta menší uprostřed.

Už v první místnosti na základním prohlídkovém okruhu upoutá velký model Karlštejna před rekonstrukcí na přelomu 19. a 20. století, která z něj teprve udělala pohádkový hrad.

Největší prostorou na Karlštejně je manský sál v císařském paláci, kde se shromažďovali manové (nižší šlechtici) a jsou tam manské skříně, kam si ukládali zbraně. Potřebovali si je tam uložit, aby mohli jít do kaple.

Oltářík s DNA je vystaven v císařské ložnici. Na jiných hradech jsou komnaty druhořadých šlechticů, ale vidět ložnici císaře svaté říše římské s postýlkou a kožešinou na podlaze je až dojemný zážitek. Překvapilo mě, že nádvoří a ložnici odděluje jen jediná místnost se stráží. V té se mimochodem našly za trámem karty ze středověku. Hrát „čertovy obrázky“ totiž církev zakazovala, takže zbrojnoši si je museli schovávat za trámem.

Na Karlštejně je k vidění i replika Svatováclavské koruny a lebka krokodýla. Ano, krokodýla, i když legenda říká, že je to drak, kterého zabil svatý Jiří. Je tam i obraz „na kterém si je Karel IV. podle antropologů nejpodobnější“. Je to takzvaný „votivní obraz Jana Očka z Vlašimi (originál je v Národní galerii) a Karel IV. na něm klečí po pravici madony. Je to také „nejprofláklejší“ portrét Otce vlasti – hlavně ten detail jeho hlavy, která je taková našikmo, právě proto že on na obraze klečí.

Sami z nádvoří mohou jít návštěvníci ještě do Studniční věže, kde je (kromě paní se suvenýry) 78 metrů hluboká studna s obrovským rumpálem. Paní se suvenýry tam předvádí zdejší „oblíbený trik“, kdy nalije do studně vodu a najednou si návštěvník uvědomí, že ta voda padá dolů neuvěřitelně dlouho, než šplouchne o hladinu vody.

Areál Studniční věže je také jedno ze dvou nejoblíbenějších míst kastelána na hradě (na to druhé pod Velkou věží turisté nemohou). „Je to takový komorní, intimní prostor,“ říká Kunst.

Deváťáci v útoku

Zlatým hřebem mé prohlídky bylo asi to, že jsem byl přiřazen ke třídě třeťáků, pro které byla prohlídka uzpůsobena. „Jan Lucemburský odvezl Karla IV. do Francie, kde byl malý bez maminky,“ vyděsila děti průvodkyně. Třeťáci poslouchali u provazu oddělujícího exponáty jako zařezaní a zdálo se, že se někteří i rozbrečí. Tak paní hned raději dodala, že učitelé tam byli na malého Karla hodní. „Tehdy byli učitelé vždycky mniši. Paní učitelky v té době ještě nebyly,“ vykolejila děti průvodkyně v jiné komnatě.

KVÍZ: Měly hrady rozvod vody? Otestujte své znalosti hradů a zámků Česka

O chvíli později paní průvodkyně vysvětlovala, že Karel IV. bojoval v jedné bitvě už v patnácti. „To je jako kdyby naši deváťáci šli do útoku,“ přispěchala hned se zneklidňujícím přirovnáním paní učitelka. Ale nejvíc mi utkvěla v paměti tato věta paní průvodkyně: „Čtvrtá žena dala Karlovi IV. Šest dětí. Byla šikovná.“


Český výletník