Microsoft se rozhodl sloučit divize Windows a hardwarových zařízení, které byly doposud oddělené. Firma k tomu přistoupila v rámci velké restrukturalizace, která má Microsoftu pomoci dostat se zpět do hry. Na tuto restrukturalizaci ovšem doplatil Stephen Elop, manažer, který v podstatě přivedl Nokii pod křídla Microsoftu. Jeho mistrná hra trojského koně dokonce v jednu chvíli vyústila ve spekulace, že by si tímto krokem mohl zasloužit místo šéfa celého Microsoftu. Jenže to pak dostal Satya Nadella a Elopovi zůstalo řízení mobilní divize.
A teď opouští i tuto pozici, řízení nové Windows and Devices Group připadlo Terry Meyersonovi. Uzavře se tím zvláštní příběh, který fanoušci značky Nokia chápou jen velmi těžko. Kanaďan pracoval v letech 2008 – 2010 pro Microsoft, aby následně v září roku 2010 nastoupil do Nokie jako generální ředitel. Nahradil Olli-Pekku Kallasvua a za úkol dostal vrátit Nokii zpět na špičku poté, co firma ztratila na své konkurenty ve světě chytrých telefonů.
Už v únoru 2011 oznámil Elop, že se Nokia soustředí na chytré telefony s operačním systémem Windows Phone, tedy systémem svého bývalého zaměstnavatele. Zarytě tehdy Elop tvrdil, že v tom není přímá souvislost a už v tu chvíli musel odrážet první dotazy ohledně možné akvizice Nokie Microsoftem. Tyto spekulace sílily s tím, jak se Nokii nedařilo zvrátit propad, natož jakkoli začít dohánět konkurenci, Elop a další představitelé firmy však vždy tuto možnost odmítali.
A pak na začátku září 2013 došlo k transakci, kterou mnozí dva roky očekávali. Microsoft sice koupil jen mobilní divizi Nokie, nikoli celou finskou společnost, ale pro fanoušky to znamenalo konec jejich oblíbené finské značky ve světě mobilů. Už v roce 2014 představil Microsoft první smartphony řady Lumia se svým vlastním logem namísto loga Nokie.
Mnozí se domnívali, že Elop měl něco podobného za úkol od začátku a že vlastně nikdy nebylo jeho úkolem Nokii zvednout. Naopak, to, že se firmě nedařilo a nadále za jeho vedení prodeje telefonů klesaly, se mělo hodit, Microsoft pak nemusel za Nokii zaplatit tolik peněz. Takové teze jsou možná trochu bláhové, řízený propad společnosti kvůli převzetí za nízkou cenu by jistě byl extrémně riskantním a nepředvídatelným plánem. Spíš se zdá, že transakce vzešla z určitého zoufalství, aby si ani jedna z firem neuřízla tak vysokou ostudu.
Ať už to bylo jakkoli, jisté je, že Nokia za vedení Stephena Elopa procházela strašnými časy. Firma po celém světě propustila více než 21 000 zaměstnanců, podíl na trhu smartphonů se ze 32,6 procent smrkl na 3,3 %, tržby se propadly z téměř 42 miliard eur na něco málo přes 25 miliard, zisk se smrskl o neuvěřitelných 92 %. Akcie Nokie dosáhly svého dna. Historické minimum v roce 2012 dosahovalo hodnot okolo 1,8 dolaru za akcii. Ještě v lednu 2011 stála jedna akcie přes 10 dolarů a dnes, necelé dva roky poté, co se finská společnost zbavila mobilní divize a Elopa, osciluje cena většinou mezi sedmi a osmi dolary za kus.
Elop přitom byl za své „záškodničení“ u Nokie pořádně odměněn. Jeho roční plat měl hodnotu 1,4 milionu dolarů a za jeho přestup k Nokii dostal Microsoft bonus ve výši 6 milionů dolarů. Obojí jsou ovšem jen drobné v porovnání s bonusem, který Elop dostal poté, co Microsoft mobilní divizi Nokie koupil. Ten měl hodnotu 25,4 milionu dolarů. Z Microsoftu v současnosti taktéž nejspíš neodchází s prázdnou.
Dá se říci, že v celém obchodu s Nokií tak Stephen Elop vytěžil maximum pro sebe, horší už to bylo s jeho zaměstnavateli. Microsoftu se na poli chytrých telefonů stále nedaří. Trochu jinak je to u Nokie. Firma se po prodeji ztrátové mobilní divize zvedla a její ekonomická situace se zlepšuje. Finové by tak možná mohli Elopovi děkovat, že je díry na peníze zbavil. Na druhou stranu se Nokia hodlá do světa mobilních telefonů vrátit (viz aktuální zpráva), takže je otázkou, jestli osvobození od určité tradice mělo smysl.
Otázkou v současnosti zůstává, co bude Elop dělat teď. Pokud příliš neutrácel, tak v podstatě může jít ve svých 51 letech do předčasného důchodu.
